|
|
Vulgarita u adolescentů a její motivy
Hozáková, Veronika ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Strejčková, Helena (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zmapovat motivy dívek a chlapců, které je vedou k tomu být vulgární a chovat se vulgárním způsobem. Dalším cílem je zjistit, zda se jejich motivy liší či nikoli, a jaký je pohled vulgárně nemluvících žáků a žákyň na žáky a žákyně, kteří vulgární jsou, a jaké motivy vulgarity vidí oni sami. Výzkumný soubor tvoří žáci a žákyně dvou devátých tříd všeobecné základní školy. Mezi použité výzkumné metody patří zúčastněné pozorování, dotazník a skupinové rozhovory. Vulgarismy jedincům přináší jak mnohá pozitiva, tak negativa. Nejvíce jsou v období adolescence užívány vulgarismy, které mají sociální funkci, psychohygienická funkce je však pro jedince také podstatná. V tomto období mají na jedince silný vliv vrstevníci, jak v oblasti názorové, tak v oblasti vyjadřovací.
|
|
|
Sociální funkce verbální vulgarity u dívek a chlapců ve školním prostředí 6. a 9. třídy základní školy
Šimečková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Vulgarita je významný psychologicko-sociální komunikační jev, který se vyskytuje v různých prostředích, souvislostech, mezi muži a ženami, stejně tak jako napříč různými věkovými skupinami. Široká veřejnost často upozorňuje na nadměrně zvýšenou četnost používání vulgarismů v období v dospívání, kterou považuje převážně za rušivou. Jak ale vnímají používání verbálních vulgarismů sami adolescenti a proč je vlastně používají? Hlavním předmětem této práce se tak stalo objasňování a hlubší popis mechanismů již definovaných funkcí verbální vulgarity u dvou adolescentních skupin, konkrétně žáků a žákyň šesté a deváté třídy ZŠ, aby následně mohlo dojít ke komplexnějšímu pochopení fenoménu verbální vulgarity. Součástí práce bylo také mapování toho, jak je použití verbálních vulgarismů žáky a žákyněmi vnímáno a hodnoceno. V neposlední řadě se práce zabývala tématem míry vlivu vrstevnické skupiny na verbální vulgaritu dívek a chlapců. Samotné funkce verbální vulgarity a skutečnosti, které s nimi souvisely, byly porovnány z hlediska věku a pohlaví. Hlavními výzkumnými metodami se staly pozorování, dotazníky a skupinové rozhovory. Výzkum poukázal na rozdílnost vnímání používaných vulgarismů u dívek a chlapců a na významný vliv vrstevnické skupiny ve školním prostředí 6. a 9. třídy. Dále přiblížil jednotlivé...
|
|
|
Vulgarita u adolescentů a její motivy
Hozáková, Veronika ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Strejčková, Helena (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zmapovat motivy dívek a chlapců, které je vedou k tomu být vulgární a chovat se vulgárním způsobem. Dalším cílem je zjistit, zda se jejich motivy liší či nikoli, a jaký je pohled vulgárně nemluvících žáků a žákyň na žáky a žákyně, kteří vulgární jsou, a jaké motivy vulgarity vidí oni sami. Výzkumný soubor tvoří žáci a žákyně dvou devátých tříd všeobecné základní školy. Mezi použité výzkumné metody patří zúčastněné pozorování, dotazník a skupinové rozhovory. Vulgarismy jedincům přináší jak mnohá pozitiva, tak negativa. Nejvíce jsou v období adolescence užívány vulgarismy, které mají sociální funkci, psychohygienická funkce je však pro jedince také podstatná. V tomto období mají na jedince silný vliv vrstevníci, jak v oblasti názorové, tak v oblasti vyjadřovací.
|
|
|
Sociální funkce verbální vulgarity u dívek a chlapců ve školním prostředí 6. a 9. třídy základní školy
Šimečková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Doubek, David (oponent)
Vulgarita je významný psychologicko-sociální komunikační jev, který se vyskytuje v různých prostředích, souvislostech, mezi muži a ženami, stejně tak jako napříč různými věkovými skupinami. Široká veřejnost často upozorňuje na nadměrně zvýšenou četnost používání vulgarismů v období v dospívání, kterou považuje převážně za rušivou. Jak ale vnímají používání verbálních vulgarismů sami adolescenti a proč je vlastně používají? Hlavním předmětem této práce se tak stalo objasňování a hlubší popis mechanismů již definovaných funkcí verbální vulgarity u dvou adolescentních skupin, konkrétně žáků a žákyň šesté a deváté třídy ZŠ, aby následně mohlo dojít ke komplexnějšímu pochopení fenoménu verbální vulgarity. Součástí práce bylo také mapování toho, jak je použití verbálních vulgarismů žáky a žákyněmi vnímáno a hodnoceno. V neposlední řadě se práce zabývala tématem míry vlivu vrstevnické skupiny na verbální vulgaritu dívek a chlapců. Samotné funkce verbální vulgarity a skutečnosti, které s nimi souvisely, byly porovnány z hlediska věku a pohlaví. Hlavními výzkumnými metodami se staly pozorování, dotazníky a skupinové rozhovory. Výzkum poukázal na rozdílnost vnímání používaných vulgarismů u dívek a chlapců a na významný vliv vrstevnické skupiny ve školním prostředí 6. a 9. třídy. Dále přiblížil jednotlivé...
|
host ::
RSS.